Duch Tibetu
Tento film je autentickým portrétem Dilgo Khjence rinpočheho, jednoho z velkých tibetských učitelů nedávné doby, jenž je ve čtyřech hlavních školách tibetského buddhismu považován za ‚Mistra Mistrů’.
Dilgo Khjence rinpočhe proslul jako mistr meditace, guru, básník, učenec a jako jeden z hlavních učitelů Dalajlamy. Zemřel v roce 1991. Tento film se natáčel deset let od roku 1989, kdy tlumočník Matthieu Ricard a Vivian Kurz začali zpracovávat rozsáhlé záznamy svého učitele. Byl natáčený v Khamu, Nepálu, Bhútánu, Indii a Francii. Ukazuje bohaté a spletité předivo tibetského buddhismu a je svědectvím o síle, moudrosti a hloubce tibetské kultury.
Filmem provádí Richard Gere s hudbou Philipa Glasse.
Knihy vydané v češtině:
http://www.dharmagaia.cz/kniha/714-dilgo-khjence-rinpoche-poklad-v-srdci-probuzenych-praxe-nahledu-meditace-a-jednani
http://www.dharmagaia.cz/kniha/797-dilgo-khjence-rinpoche-nebojacny-soucit-vysvetleni-atisova-sedmibodoveho-vycviku-mysli
http://www.dharmagaia.cz/kniha/760-dilgo-khjence-rinpoche-sto-versu-rad-mistra-jmenem-padampa-sanggja-lidem-z-tingri
Více o Dilgo Khjence rinpočhem:
Vlastním jménem Khjence Do Ngag Lingpa vstoupil ve věku jedenácti let do kláštera Žečhen v Khamu, jednoho ze šesti hlavních klášterů školy Ňingma, byl formálně rozpoznán a uveden do svého postavení svým učitelem Žečhen Gjalcchab rinpočhem jako emanace vyzáření moudrosti mysli Džamjang Khjence Wangpa 1820 ~ 1892. Tento znovu objevený lama z 19. století byl úzce spojen s učením Rime a věřilo se, že byl emanací Mandžušrího. Khjence rinpočhe strávil mnoho let v Žečhenu spolu se svým učitelem, který mu předal základní instrukce a zasvěcení v tradici Ňingma.
Intenzivně studoval s mnoha jinými velkými mistry a učenci všech čtyř hlavních tradičních linií, mezi nimiž byli Dzongsar Khjence Čhökji Lodö, Umdze Tändzin Dordže z Palpungu a Ženga rinpočhe. Prováděli mnohaletou duchovní praxi v opuštěných jeskyních a osamocených poustevnách. V době, kdy pobýval v Tibetu, strávil více než dvacet let v duchovním meditativním pobytu v ústraní.
Po čínské okupaci Tibetu, která vyústila v občanské nepokoje, odešel do exilu. Usídlil se v klášteře Žečhen Teňi Dhargjä Ling v Nepálu a stal se duchovním poradcem královské rodiny, jejímž domovem je Bhútán. Postavil také novou stúpu v Bodhgaje a připravil plány na vybudování sedmi dalších stúp ve významných poutních místech, spojených se životem Buddhy. Hodně cestoval po Indii, jihovýchodné Asii i na Západě, včetně Francie, Velké Británie a USA. V roce 1976 navštívil Dánskou královskou knihovnu a požádal je, aby mu ukázali všechny původní rukopisy. Vybral z nich šest svazků, které nebyly k dispozici ani v Indii a nechal z nich udělat kopie. Mezi nimi byly i některé termy původně nalezené tertönem Ňang Ral Ňima Özerem.
Během roku 1980 dvakrát navštívil Tibet. Byl uznáván jako jeden z nejvýznamnějších mistrů školy Ňingma a stal se známým především realizováním praxe dzogčhenu. Napsal mnoho komentářů, meditativních textů a básní a proslavil se vynikající učeností a moudrostí. Měl také významný podíl na úsilí o zachování tibetského duchovního dědictví shromažďováním a publikováním mnoha vzácných buddhistických textů, které by jinak byly provždy ztraceny.
