Jarní lidové zvyky Jarní lidové zvyky

Jarní lidové zvyky

Začátkem kalendářního roku se slavíval Masopust.

 Bylo to období vydatného jídla, které mělo každému dodat sílu na celý rok. Po dobrém jídle se chodilo k muzice - obilí mělo vyrůst tak vysoko, jak budou děvčata při tanci vyskakovat. Konaly se i různé karnevaly a průvody bláznivých masek často s postavou Masopusta - milovníka dobrého jídla a zábavy, hráli se divadelní představení, v této době se též konaly svatby, protože na jaře bylo již v hospodářství spousta jiné práce a tak se právě zabíječky spojily se svatební hostinou. Oblíbeným pečivem byly koblihy smažené na másle.


Velikonoce jsou pohyblivým svátkem roku, jenž se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku.

 Křesťanské velikonoce navazují na původní židovské svátky, tzv. pascha – přejití, které oslavoval židovský národ po odchodu z Egypta a vzhledem k tomu, že Ježíš by také Žid, této oslavy se zúčastnil a vlastně i jeho ukřižování bylo záměrně směřováno na toto období, čímž se z židovské slavnosti stala i největší slavnost křesťanská.

Jejich příprava - postní období - začíná 4O dní před velikonocemi popeleční středou. Lidé se sejdou v kostele a kněz jim udílí popelec t .j. každý věřící dostane otisk popelem na čele na znamení pokání. Začíná čas střídmosti a rozjímání. K jídlu se obvykle podávala čočka s vejcem, chléb sýr, vařená krupice, kaše nebo opečené brambory. V současnosti můžeme toto období využít pro každého člověka jiným způsobem usebranosti a pohroužení se do Boha, modlitbou, půstem a almužnou. Postem lze mít na mysli jak omezení jídla či sortimentu jídla, tak odepření si televize, internetu, facebooku, kávy, alkoholu apod. něčeho na co jsme zvyklí a vlastně si tím i zkontrolovali, zda na něčem nejsme závislí.


Další postní neděle se nazývají:
- Pučálka
- Pražná
- Kýchavká
- Družebná
- Smrtná
- Květná,
světí se kočičky, jako symbol palmových ratolestí, které židé kladli při Ježíšově slavnostním vstupu do Jeruzaléma na cestu.


Následující týden po Květné neděli je svatý neboli Pašijový týden a rovněž i zde mají dny svá jména


- Modré pondělí je ve znamení klidu a mlčelivosti
- Šedivé úterý začíná velikonoční úklid
- Sazometná středa vrcholí úklid celého stavení, vymetají se komíny
-Zelený čtvrtek vzpomíná se na Ježíšovu poslední večeři a zrazení Jidášem, umlkají všechny zvony, říká se,  že všechny zvony odletěly do Říma jako smutek nad zradou Ježíše, jedí se jidáše- pečivo s medem, abychom nebyli uštknuti hady dle lidových tradic a z křesťanského hlediska je toto pečivo symbolem stočeného provazu, na kterém se Jidáš oběsil po své zradě
-Velký pátek ukřižování Ježíše a země se otevírá různým kouzlům a rejům tajemných bytostí
-Bílá sobota - adorace u hrobu Ježíšova v kostele, třesení stromů, aby byla bohatá úroda, před půlnocí slavnostní mše v Kostele opět s varhany a zvony, radost z Ježíšova zmrtvých vstání, zapalují se bílé velikonoční svíce, které symbolizují naději a nový život. Tyto svíce se zapalují během velikonočního období a při křtech, aby se naznačilo, že každý křest souvisí s velikonocemi a též při pohřbech, protože člověk přešel branou smrti a křesťané se za něho modlí, aby i on „vstal“ k novému životu – s Bohem. Svíce je zapalována od velikonočního ohně, který se ve slavnostním průvodu vnese do temného kostela, symbolizuje příchod Ježíše o Velikonocích, ale zároveň znamená vítězství jarního slunce nad zimou a procitnutí po dlouhém studeném čase.
- Velikonoční neděle - konec půstu, velikonoční mše ve svátečním oblečení, v domácnosti barví zvláště děvčata vejce pro hodovníky,vejce, které od nepaměti – vyskytuje se již v předkřesťanských dobách – symbolizuje sice zároděčný chaos ,  z kterého vznikl svět, ale také životní sílu, narození, nesmrtelnost, návrat jara a díky skořápce i pocit bezpečí – červená vejce bar ví dívky z lásky ke svým milým
Na okraje polí se zapichovaly křížky jako ochrana před škůdci a krupobitím, kříž totiž není pouze nejdůležitějším symbolem křesťanství, které symbolizuje ukřižování Krista, ale jeho význam byl v různých kulturách univerzální a je chápán jako propojení božského (vertikální rameno) a lidského (horizontální rameno) světa, stal se symbolem věčnosti
Pondělí velikonoční je brán jako den uvolnění a veselí Na velikonočním stole se znovu objevují vejce a maso, které se v postním období nejedlo, velikonoční nádivka připomíná, že příroda nám opět poskytuje své dary prvními bylinkami,.děti hodují a od velikonočního zajíčka dostávají barevná vejce, sladkosti, na stole je upečený beránek na znamení pokory. V křesťanství se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství a rovněž v hebrejské tradici je židovský Bůh označován za pastýře, který bere své ovce- beránky – do náručí, což opět dokazuje propojení křesťanské a židovské tradice svátků Paschy, kdy se beránek zabíjel, na památku vyvedení Izraele z egypského otroctví. Z lidových zvyklostí děvčata dostávají vyšloháno od chlapců pomlázkami, mělo by přinést vitalitu pro následující rok díky míze stromů, z jejichž proutků jsou pomlázky upletené, děvčata rozdávají vajíčka a odpoledne je na Moravě zvykem polévat chlapce vodou  - aby též déle vydrželi svěží.


Velikonocemi naši předkové oslavovali nejenom zmrtvýchstání Krista jako symbol zrození nového života, ale rovněž probuzení země, aby jim přinášela dobrou úrodu, bohužel v současné době se staly jako většina svátků pouze komerční záležitostí a někteří lidé ani již neví proč je v pondělí volno…. .takže neškodí si trochu připomenout smysl těchto svátků jara nejen z křesťanského hlediska, ale i z hlediska znovuzrození celé přírody. – zpracováno dle internetu

 

,



Labuti pirka