Břevnovský klášter
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Břevnovský klášter (plným názvem Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově) je nejstarší český mužský klášter, nacházející se v pražské čtvrti Břevnov. Založil jej roku 993 kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch. Od počátku v něm sídlí mnišská komunita benediktinů. U příležitosti 1000. výročí založení kláštera roku 1993 povýšil papež Jan Pavel II. břevnovské opatství na arciopatství. Klášter jako celek s kostelem svaté Markéty a s Markétskou zahradou je od 3. května 1958 chráněn jako kulturní památka České republiky. Klášter má nejstarší tradici vaření piva v celé České republice. Vaří se zde pivo Břevnovský Benedict.
Klášter byl založen u pramene potoka Brusnice, kde se podle pověsti setkal biskup sv. Vojtěch s knížetem Boleslavem na lovu. První mnichy snad přivedl sv. Vojtěch z Říma, prvním opatem se roku 993 stal jeho vychovatel Anastasius, který je někdy ztotožňován s pozdějším ostřihomským arcibiskupem. V polovině 11. století postavil opat Meinhard v Břevnově románskou basiliku sv. Benedikta a Vojtěcha a založil klášter v Rajhradě u Brna. Počátkem 14. století přestavěl opat Bavor z Nečtin klášter i kostel, který je od té doby zasvěcen sv. Markétě, a založil klášter v Broumově. V klášteře žila řada vynikajících mnichů, například Jan z Holešova, který patrně jako první používal diakritický pravopis. Roku 1420 klášter zničili táborité. Mniši, kteří přežili, odešli do Broumova. K obnově kláštera došlo až v polovině 16. století, koncem 17. století za opata Tomáše Sartoria vznikl dnešní Starý konvent (Kostel byl vysvěcen 1715, celá stavba trvala do roku 1740. Za pruského obléhání Prahy v roce 1757 sloužil kostel jako stáj a lazaret. Břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch (1734–1785) se významně podílel na reformách vysokých škol, právnického a kněžského vzdělávání, a tak nebyl klášter za Josefa II. zrušen. V dalším období však spíš upadal, až ve 30. letech 20. století byl reformován mnichy z belgického Chevetogne. Převorem se pak stal Anastáz Opasek, od roku 1947 opat. Roku 1950 byl zatčen a dlouhodobě vězněn, klášter byl roku 1951 rozpuštěn a mniši deportováni. Do roku 1990 zde byl Archiv ministerstva vnitra. Tzv. malý neboli Sartoriův konvent využívala StB pod krycím názvem „Montážní ústav“. Po návratu opata Opaska byl klášter i kostel v letech 1991–1993 s velkou podporou zahraničních, zejména německých, klášterů důkladně opraven a povýšen na arciopatství. V roce 1997 jej navštívil papež Jan Pavel II.
Pod chórem kostela byla při archeologickém průzkumu v letech 1965–1968 odkryta část opukového kvádříkového zdiva s polosloupy a podlaha krypty trojlodní románské baziliky z poloviny 11. století.
V klášteře jsou fresky a štuky od bratří Asamů, velkolepý Tereziánský sál a cenná knihovna. Starý konvent zvaný Sartoriovo křídlo zbudoval opat Tomáš Sartorius v 60. letech 17. století, komunitě benediktinů v čele s opatem Anastázem Opaskem sloužilo po jejich příchodu v letech 1990–1992. Dnes je adaptováno na hotel Adalbert. Komplex hospodářských budov zahrnuje někdejší sýpku, administrativní budovy a ovčín, který nyní slouží jako klášterní šenk.
Zahrada břevnovského kláštera aneb Markétská zahrada v Břevnově je společně s klášterem od roku 1991 chráněna jako národní kulturní památka České republiky Dělí se na horní část, označovanou také jako břevnovský sad, a spodní, klauzurní část, která je na rozdíl od horní části přístupná jen během dne.
Prospekt kaskádové barokní zahrady s nedávno rekonstruovanou oranžerií, sadem, habrovým špalírem a loubím, stejně jako dva rybníky pocházejí z 2. čtvrtiny 18. století a jsou pouze menší částí někdejšího areálu, který zčásti zabralo sídliště Petřiny. V dolní části zahrady stojí v dnešní podobě barokní pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice, nad pramenem se nachází gotická křížová klenba, jediný pozůstatek někdejšího gotického kláštera. Dolní část zahrady, kde je také gloriet Josefka, kaple Lazarka, soustava barokních štol, jimiž se voda zaváděla do kláštera, terasy s fontánami a schodišti, prošla v letech 2010-2013 náročnou rekonstrukcí a bývalá oranžerie slouží jako výstavní síň. V horní části zahrady (sadu), která je oddělena plotem, dochází k výměně starých ovocných stromů novými (vykáceno má být všech více než 1000 stromů). V současnosti se na noc zamyká jen spodní část zahrady (areál kláštera), po ukončení její rekonstrukce se ale nově plánuje na noc zamykat i horní zahradu, která sousedí s někdejším klášterním větrným mlýnem, a podle něj nazvaných kolejí Na Větrníku.
Na nedalekém Břevnovském hřbitově odpočívá řada známých osobností (jako např. Jan Patočka nebo Karel Kryl). V kostele proběhla zádušní mše například také za Jaroslava Seiferta (1986)[ nebo za kontroverzního podnikatele Václava Kočku ml. (2008), kteří však na zdejším hřbitově neleží.
.