Chorvatské legendy
Každoročně tisíce Čechů cestují za mořem do Chorvatska a tak chorvatské legendy jako vzpomínka nebo nabídka k cestování Chorvatskem
Chorvatské legendy – dle esperantského časopisu Juna Amiko
Erb Chorvatska
Erb Chorvatska je štít ve tvaru šachovnice a skládá se z 13 červených a 12 bílých polí. Nad hlavním štítem jsou malé štítky, které představují historické části Chorvatska – Dalmácie, Istrie, Dubrovník, a Slovinsko. Podle legendy tento erb vznikl v 10. století, když chorvatský král Štěpán Drždislav se stal válečným zajatcem benátského knížete Petra Druhého a hrál s ním šachy. Hlavní výhrou byla jeho svoboda. Král vyhrál ve třech po sobě následujících partiích a tím se opět mohl radovat ze své svobody (nebo podle další verze z vlády nad dalmatskými městy. Tímto okamžikem se šachovnice stala erbem Chorvatska.
Legenda o kohoutech
V severním Chorvatsku je nevelké městečko Durdevac (město sv. Jiří), ve kterém obyvatelé mají též druhé jméno - „kohouti“. Jméno pochází z 16.století a pojí se k tomu zajímavý příběh . V té době Turci napadli Evropu a okupovali město za městem. Jedinou neokupovanou pevností v této části země zůstala pevnost Durdevac. Za obrannými zdmi se schovali obránci s lidmi z vesnice „Svatý Jiří“. Když po prvních útocích Turci poznali, že obránci neustoupí, lstivě obkroužili město, protože očekávali, že hlad lidi v pevnosti přemůže. Brzy na pevnosti začala chybět potrava a zůstal pouze jeden poslední kohout. Jedna chytrá stařena poradila městskému kapitánovi, aby vzal posledního kohouta použil ho jako náboj do děla a vystřelil ho do šiku Turků. Jak řečeno – tak se stalo. Když vystřelený kohout spadl před Turky, polekali se, protože si mysleli, že obránci se jim vysmívají, protože mají nadbytek potravy. Rozhněvaný bej se rozhodl odtáhnout a neporobeným zůstalo jméno „kohouti“. Vesničtí obyvatelé hrdě nosí své druhé jméno a každoročně v červnu představují toto své vítězství na veřejnosti. Tato legenda je jedinečné duchovní dědictví Chorvatska a v roce 2012 byla sehrána též před účastníky jubilejního 10.kongresu chorvatských esperantistů v Kopřivnici