Velikonoční poselství svámí Krijanandy 2013
Velikonoční poselství svámí Krijánandy 2013
přál bych si, abych mohl požehnat každému z vás jednotlivě přáním šťastných Velikonoc. Velikonoční období symbolizuje konečné vzkříšení našeho malého, jednotlivého já do jediného JÁ Nekonečného. Doporučuji zejména v této době studovat a meditovat nad fotografií Mistra, nazvané „Poslední úsměv.“ A přemýšlejte přitom také o tomto mimořádném faktu: On věděl, že pár okamžiků opustí své fyzické tělo navždy! V jeho očích však není žádná myšlenka na sebe, žádná myšlenka na osobní lítost, smutek. Z jeho očí a z výrazu jeho obličeje vyzařuje jasně jeho láska k celému lidstvu; jeho ochota vracet se znovu a znovu, jak sám řekl, tak dlouho, dokud jediný zbloudilý, plačící bratr zůstane na okraji cesty. Taková láska není ani myslitelná pro lidské bytosti, ponořené do ega. Takovou lásku k lidstvu cítil také Ježíš. Lidé pláčou pro Ježíše a pro jeho utrpení na kříži.On však cítil utrpení pro lidstvo, které tak slepě odmítá Boží lásku a nahrazuje ji nenávistí a pomstou.
Prošel jsem osobním Armagedonem (pozn. překl.: Armagedon je v Bibli válka mezi Bohem a silami neposlušného lidstva). Nic v tomto světě už mne nepřitahuje. Nic neudržuje příjemné vzpomínky: žádná z mezilidských nebo vnějších zkušeností nemá pro mne ani tu nejmenší přitažlivost. Mám skutečně žít dalších pět let, jak mně bylo předpovězeno? Přiznám se, že mě tato myšlenka děsí. Udělal jsem toho již tolik v mém životě, abych se zalíbil Bohu. Typickým znakem mé povahy bylo nadšení, i když jsem si byl vždy vědomý toho, že nikdy nemohu uskutečnit nic opravdu významného na tomto světě. Náhle, se nyní cítím zbavený tohoto nadšení. Snad je to proto, že mé srdce se cítí velmi unaveno. Chci se jen spojit s Bohem. Jediná myšlenka přetrvává, že bych vás všechny chtěl vzít s sebou. Ne, vůbec nejsem unaven z vás! Přeji si jen vaši svobodu v Bohu. Ale ne vaše připoutání, ztotožnění a světská přání. Přiznám se, že pro mne neznamenají nic, stejně jako má už neznamenají pro mne nic.
Ne, to neznamená, že vás mám méně rád. Miluji vás mnohem více, protože miluji tu vaši část, která je věčně skutečná. Ale jestli se mi něco podařilo nebo pokazilo v mých projektech nemá pro mne žádný význam. Všechny věci, které jsem kdysi považoval za příjemné, mně připadají nyní nepříjemné. Nechci již nic z toho, co mi tento svět může nabídnout. Lidé mi říkají, že jsem slavný:také tato věta už pro mne nemá význam. Lidé často žasnou nad tím, co jsem v životě dokázal: a mně to připadá jen jako prach.
Jestliže máme znovu vzkřísit naši duši, ať ji vzkřísíme z iluze, že existuje něco v tomto kosmickém snu, co je významně skutečné pro nás. Jsme děti Boha: Toto je naše jediná skutečnost.
S láskou
Svámí
Dle žákovských listů 6 – 8 2013 překlad upravila LM
