Člověk kontra COVID 19

Australasian Society of Lifestyle Medicine

Pandemie COVID-19 v nás všechny znepokojuje – a oprávněně. COVID-19 má smrtnost odhadem mezi 2-4 % (ve srovnání s <1 % u sezónní chřipky) a u lidí nad 80 let dokonce až 20 %; nejnáchylnější jsou pak lidé s komorbiditami.1,2 Všichni si musíme udržovat dostatečný odstup od lidí, praktikovat pečlivou hygienu rukou a dbát obecné opatrnosti při interakci s našimi spoluobčany, zejména dětmi (které často mají jen lehké nebo i žádné příznaky), seniory a lidmi s existujícími zdravotními problémy. Uprostřed globální konverzace ohledně nutných opatření je role medicíny životního stylu zmiňována jen zřídka, přitom jde o jednu z nejdůležitějších oblastí, na které bychom se měli soustředit – a to ze dvou důvodů. Zaprvé, máme důkazy, že celá řada faktorů životního stylu dokáže zlepšit celkové zdraví lidí, zejména funkci imunitního systému, kardiovaskulárního systému, stavu cukrovky a zdraví dýchací soustavy. Proto zlepšení ve faktorech životního stylu může pomoci s prevencí progrese infekcí až do vážného nebo kritického stádia. Zadruhé, přítomnost COVID-19 neznamená absenci akutních a chronických onemocnění, které už jsou dnes v naší společnosti velmi rozšířené. Zdravotní systém musí i v této době zvládat pacienty s jinými potížemi; nyní k tomu však má mnohem méně zdrojů. Proto to nejlepší, co můžeme udělat, je dbát o sebe prostřednictvím optimalizace životosprávy, a tím odlehčit zdravotnímu systému a umožnit, aby se jeho omezené zdroje dostaly na ty, kteří to potřebují nejvíce.

Dlouhou dobu víme, že kouření cigaret zvyšuje riziko mikrobiální infekce. Kouření má ničivý dopad na naši schopnost bojovat s infekcí, narušuje mukociliární eskalátor, funkci imunitních buněk a oslabuje epitel dolních cest dýchacích, čímž se zvyšuje pravděpodobnost vážných respiračních syndromů a zpomaluje se zotavení, které navíc nemusí být úplné. Nejvážnějším rizikovým faktorem progrese COVID-19 je skutečně kouření tabáku: riziko úmrtí je u lidí, kteří někdy kouřili, ve srovnání s nekuřáky 14x vyšší.3 Ačkoliv je velmi těžké přestat kouřit, nikdy k tomu nebyla tak vhodná příležitost jako je nyní.

Alkohol konzumuje u nás většina obyvatel pravidelně. I když některé studie naznačují, že umírněná konzumace alkoholu u zdravých dospělých, konkrétně pití vína a piva, nemá velký vliv na imunitní systém (a pár studií dokonce ukázalo na určité prospěšné účinky), doporučuje se konzumaci omezit na méně než dva běžné alkoholické nápoje denně. A pokud máte příznaky podobné chřipce, je nejbezpečnější volbou nadále abstinence.

Jídlo, které konzumujeme na denní bázi, má prokázaný vliv na naše zdraví. Výživa je dobře známým a hlavním rizikovým faktorem v rozvoji obezity, kardiovaskulárního onemocnění a cukrovky 2. typu. Typická západní strava překypuje rafinovanými cukry, nadbytkem soli, bílou moukou, zpracovaným masem, živočišnými tuky a přídatnými látkami. Naopak postrádá dostatek vlákniny, vitamínů, minerálů a antioxidantů.5 Taková strava podporuje příjem nadbytečných kalorií a obezitu, která narušuje imunitní funkci.6 Strava tohoto typu může poškozovat imunitu prostřednictvím řady mechanismů, například snížené schopnosti reagovat na invazi patogenů, částečně kvůli zmenšení počtu a síly bílých krvinek.

Ačkoliv obezita zůstává u nás velkým zdravotním problémem, strava chudá na nezpracované potraviny může vést také k nedostatku živin. Nedostatek mikroživin včetně esenciálních aminokyselin, kyseliny listové, vitamínů A, B6, B12, C a E, mědi, železa a selenu může uškodit prakticky všem imunitním funkcím. Jsme pak vůči patogenům méně odolní. Konzumace těchto mikroživin v současně doporučovaných nebo vyšších dávkách je pro optimalizaci funkce imunitního systému nezbytná. Zařazení více ovoce, zeleniny, ořechů, semen, celozrnných obilovin (a případně i libového masa, ryb a drůbeže), souběžně s minimalizováním příjmu zpracovaných potravin, zůstává uznávaným výživovým doporučením. Takové stravování podporuje i zdravou střední mikroflóru,která dokáže zesílit obranné mechanismy proti útočícím patogenům. Ačkoliv ponoření se hlouběji do rozličných výživových směrů a tvrzení ohledně tzv. superpotravin není předmětem tohoto článku, uděláme jednu výjimku. Kiwi. Obsahuje vitamín C, karotenoidy, polyfenoly a vlákninu. V některých studiích dokonce prokázalo schopnost zmenšit četnost a závažnost infekcí horních cest dýchacích

Stojí také za to zmínit vliv stravy na astmatiky, populaci, která je v současnosti obzvláště ohrožena. Astmatici konzumující typickou západní stravu mají vyšší riziko exacerbace (tj. náhlého zhoršení příznaků základního chronického onemocnění) – která může být vyvolána virovou infekcí – než astmatici konzumující sedm porcí ovoce a zeleniny denně. Ti měli míru exacerbace 20 %, zatímco astmatici na západní stravě, s pouhými třemi porcemi ovoce a zeleniny denně, měli míru exacerbace 40 %.15 Důkazy z randomizovaných kontrolovaných studií naznačují, že tohoto výrazného zlepšení v míře exacerbace můžeme dosáhnout už po 14 dnech zvýšeného příjmu ovoce a zeleniny

A nakonec ještě jeden poznatek. Genetické studie s použitím viru coxsackie (patří mezi enteroviry) a chřipky – dvou velmi odlišných patogenů – zjistily, že mutace zvyšující virulenci předvídatelně vznikají, když je nakažen výživově kompromitovaný hostitel, zejména pak člověk s nedostatkem selenu a přebytkem železa. Přínosy zdravého stravování tím pádem přesahují osobní odpovědnost jednotlivce a pronikají až do oblasti globální lidské komunity.

Středně náročné cvičení, například se zvýšením srdečního tepu po dobu třiceti minut, 5x týdně, prokazatelně zvyšuje imunitu a snižuje výskyt infekcí horních cest dýchacích i počet potíží při těchto infekcích. Ačkoliv největší účinek je pozorován po třech měsících téměř každodenní středně náročné pohybové aktivity, zvýšení počtu imunitních buněk v oběhu nastává během každé fyzické aktivity a přetrvává až tři hodiny po jejím skončení. Povzbudivou zprávou pro ty, kteří nyní vedou sedavý způsob života, je to, že právě oni, zejména pak lidé v seniorském věku, získávají největší přínosy ze zařazení pohybu pro zvýšení imunity. Sedavý způsob života je totiž spojován s chátráním imunitního systému a zvýšeným rizikem infekce u stárnoucích jedinců.

Jelikož je většina fitness center, bazénů a dalších oblíbených sportovišť v současnosti a) zavřená, nebo b) je Petriho miskami pro šíření koronaviru, představuje pandemie COVID-19 skvělou příležitost věnovat se venkovním fyzickým aktivitám, u kterých lze dodržovat větší vzdálenosti mezi lidmi. V současnosti strádají mnozí (ve zvýšené míře se to týká starších osob, ale nejen jich) nedostatkem vitamínu D. Vystavení se slunci, pohybu a občasné vystoupení z režimu práce z domova (home office) pomohou zvýšit tvorbu vitamínu D, který je spojován se sníženým rizikem respiračních infekcí. Ukázalo se, že vitamín D stimuluje proliferaci monocytů a tvorbu antimikrobiálních peptidů, které

zlepšují odstraňování virů z těla Důležité rovněž je, že hladiny vitamínu D jsou nepřímo úměrně spojeny s klinickými ukazateli astmatu a také závažností exacerbací

Ještě lepší je, když se vám podaří uniknout na pár hodin z města; to také může mít příznivý vliv na váš imunitní systém. Série studií provedených v Japonsku zkoumala účinek shinrinyoku, lesní turistiky, kdy zdraví dobrovolníci z řad mužů i žen po několik dní chodili do lesa. Po výletě se prováděly imunitní testy a ty odhalily zvýšenou aktivitu buněk přirozených zabijáků a jejich zvýšené počty; účinek přitom přetrvával až 30 dnů I když nebyly provedeny studie zkoumající kratší pobyt v přírodě a jeho vliv na imunitní funkce, můžeme díky dobře známým přínosům pobytu v přírodě ve vztahu k duševnímu zdraví (což ještě více platí v čase sociální izolace) předpokládat, že i krátký pobyt v přírodě bude prospěšný a možná i příznivě posílí vaši imunitu.

Když si člověk udělá čas na pohyb a bude se co nejvíce vystavovat dennímu světlu, je téměř jisté, že se zlepší i kvalita jeho spánku. V současnosti strádá u nás nejméně třetina dospělých obyvatel nedostatkem spánku. To narušuje schopnost imunitního systému bránit se infekci a také se z ní rychle zotavit. O spánku je dobře známo, že posiluje imunitní odpověď; většina imunitních buněk reaguje na ohrožení s největší silou právě během noci. Špatná kvalita spánku a jeho nedostatek pak nepříznivě ovlivňují schopnost reagovat na virové i bakteriální infekce.

Stres se zdá být synonymem moderního způsobu života. A u většiny z nás stresová hladina stoupá přímo úměrně k přibývajícím případům COVID-19 (což se projevuje mj. také na ztenčujících se zásobách konzervovaných potravin, těstovin a toaletního papíru v regálech supermarketů). Stres působí prostřednictvím různých hormonů (například kortizolu) nepříznivě na funkci imunitního systému, ovlivňuje aktivitu buněk přirozených zabijáků, účinnost a proliferaci lymfocytů a tvorbu protilátek. Je prokázáno, že stres celkově zvyšuje náchylnost k infekčnímu onemocnění a jeho závažnost; riziko virové infekce horních cest dýchacích stoupá společně se stoupajícími hladinami kortizolu.

Současně s křivkou koronaviru se zvyšuje i užívání sociálních médií. Od chvíle, kdy COVID-19 vstoupil na scénu, se zde projevuje závratný vzestup Je ale známo, že nadměrné užívání těchto médií koreluje se zvýšenou úzkostí a stresem, což našemu imunitnímu systému nesvědčí. I když je čtení aktuálních zpráv o koronaviru důležité, udržování interakce se sociálními médii v rozumných hranicích vašemu duševnímu i fyzickému zdraví může jen prospět.

Vzhledem k tomu, že zvyšující se hladiny stresu nepříznivě působí na imunitní funkce, je nutno svoji hladinu stresu aktivně snižovat. Zkuste se na chvíli od všeho odpojit a zařadit do své každodenní rutiny meditaci (nebo modlitbu). Podle některých údajů to prospěje vašemu duševnímu zdraví– a jsou i důkazy o tom, že toto může příznivě ovlivnit funkce imunitního systému.

A nakonec, může být těžké udržet kontakt s přáteli a rodinou, když se nesmíte fyzicky vídat, ale zůstat s nimi ve spojení je důležité pro udržení dobrého duševního a fyzického zdraví. Sociální spojení je pro imunitu přínosné, metaanalýza  studií nalezla silnou spojitost mezi sociální podporou a posilováním imunitních funkcí. Zlepšení sociálních vazeb je spojováno s lepší tvorbou protilátek po podání vakcíny proti chřipce a experimentální data ukazují, že jedinci se širšími sociálními okruhy mají menší riziko rozvoje příznaků při kontaktu s rinovirem, tedy virem běžného nachlazení.

Vybudování silné sociální sítě není cíl, kterého lze dosáhnout v krátkém čase (zejména nyní ne), ale zvláště v tomto období, kdy jsme odloučeni od druhých, se tím jen utvrzuje důležitost udržování kontaktů se stávajícími přáteli a s rodinnými příslušníky, ať už prostřednictvím telefonu či videochatu.

Všechny nás pandemie COVID-19 uvrhla do časů a situací, které bychom si dříve nedokázali vůbec představit. Každý z nás ale může výrazně přispět k tomu, aby se dopady této krize zmírnily. Vládní opatření, dobrá hygiena a udržování odstupu od ostatních zpomalí přenos onemocnění z člověka na člověka. Budeme-li o sebe pečovat a učiníme-li byť jen malé příznivé změny ve svém životním stylu, posílíme tím svůj imunitní systém a vyjdeme vstříc tomu, aby průběh onemocnění – pokud bychom se náhodou také nakazili – byl u nás lehčí a kratší. Jako jednotlivci i jako společenství tak můžeme přispět k tomu, že se systému zdravotní péče odlehčí a šíření COVID-19 se zpomalí. Pro každého z nás tak může tato krize představovat příležitost – nejen ke změně životního stylu, ale také ke změně ve vnímání toho, co je v životě skutečně důležité.