Funkce šišinky
Funkce šišinky na cestě k osvícení
Anna Strunecká – dle internetu se souhlasem autorky redakčně zkráceno
http://www.osud.biz/10-04-2012/1085/funkce-sisinky-na-ceste-k-osviceni-anna-strunecka
Cílem mnoha hledajících na cestě duchovního pokroku je dosažení stavu poznání, osvobození, nalezení nirvány, pravdy, světla, království nebeského, osvícení. Přes různé pojmy je to stav, jehož dosažení je cílem všech esoterických a duchovních učení nejrůznějších kultur a civilizací.
Při pokročilých meditacích se cvičící soustřeďuje na bod mezi obočím. Mystici a esoterici označují tento proces jako otevírání „třetího oka“. S funkcí třetího (temenního) oka spojují zoologické učebnice malý orgán nazývaný epifýza (česky šišinka). Také některé esoterické prameny spojují ádžňu s epifýzou, jiné dávají její funkci do souvislosti s hypofýzou. Hypofýza i epifýza jsou dvě žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní žlázy), které jsou stopkami připojeny k mozku a jejichž hormonální produkce je regulována v součinnosti s mozkem. Zatímco poznatky o hypofýze a její úloze při řízení činnosti jiných endokrinních žláz jsou uváděny v mnoha učebnicích i v populárních knížkách (např. Lidské tělo), informace o funkci a významu epifýzy se zatím skrývají ve specializované vědecké literatuře.
Co nám říká o funkci šišinky současná věda
Orgán, který budeme nazývat šišinka, pojmenovali řečtí anatomové jako corpus pineale (Pinus – borovice) podle tvaru podobného malé borovicové šišce. Lidská šišinka je tělísko dlouhé 8-10 mm, které váží u dospělého člověka kolem 160 mg. U některých ryb, žab a ještěrek leží na povrchu mozku, u člověka je překryta hemisférami koncového mozku a nachází se na stropě 3. mozkové komory. Novodobá medicína šišinku dlouho považovala za endokrinní žlázu s nejistou funkcí. Poznatky o funkci šišinky se nahromadily teprve v posledních 30 létech.
V embryonálním vývoji se šišinka vyvíjí z nervové tkáně mezimozku, ze které vzniká i sítnice v oku a zrakové nervy. Proto také u nižších obratlovců funguje jako temenní oko. Učebnicově známý příklad vývojově nejvýše postaveného obratlovce s funkčním temenním okem je novozélandská ještěrka haterie (Sphenodon punctatus), která žije nočním životem a dožívá se údajně velmi vysokého věku (kolem 100 let).
Avšak lidská šišinka nepřijímá podle fyziologických měření světelné signály přímo. Informace o světle je přijata a zpracována v oku, převáděná zrakovými nervy a posléze přichází do suprachiazmatických jader hypotalamu, odkud se dostává do šišinky. Šišinka reaguje na tuto informaci produkcí hormonů. Za světla (zpravidla ve dne) syntetizuje serotonin, zatímco za tmy (většinou v noci), syntetizuje hormon melatonin.
Rytmus dne a noci – světla a tmy - je převáděn do chemických signálů hormonů.. Kromě melatoninu a serotoninu bylo v šišince nalezeno mnoho dalších biologicky aktivních látek, z nichž mnohé mají výrazné psychedelické účinky.
Oba hlavní hormony šišinky – melatonin a serotonin jsou však v posledních dekádách v centru pozornosti desítek badatelů i farmaceutických firem, protože mají dalekosáhlé účinky na stav celého organizmu.
Zázračný melatonin
Pokusy s podáváním melatoninu ukázaly, že tento hormon ovlivňuje oběh krve, krevní tlak, tělesnou teplotu, metabolizmus cukrů, tuků i bílkovin. Ovlivňuje produkci pohlavních hormonů, imunologické reakce organizmu, průběh stárnutí, chování i psychologické reakce.
Serotonin a deprese
S depresí je spojován také nedostatek serotoninu. Poruchy nálady považujeme za součást každodenního lidského života. Z hlediska odborníků patří k nejčastějším psychiatrickým poruchám. Poruchy nálady provázené stavy smutku a ztrátou radosti ze života, které přetrvávají a narůstají v čase, jsou označovány jako deprese Zážitek světelné vize, společný mnoha duchovním učitelům a mystikům, má nejvyšší symbolickou hodnotu ve všech velkých světových náboženstvích. Se symbolem světla je spojováno poznání, zatímco temnota symbolizuje nevědomost
Fyziologie nashromáždila poznatky o funkci šišinky teprve v posledních dekádách 20. století, avšak tuto tkáň znali již antičtí učenci
Nejnovější poznatky vědy přinášejí nezvratné a mnohočetné důkazy o tom, že funkční význam šišinky překračuje naše veškeré představy. Hormony šišinky ovlivňují prakticky všechny funkce a orgánové soustavy lidského těla.
Více i v knihách
Góvinda, L. A. (1994) Základy tibetské mystiky. Praha, Pragma.
Strunecká et al. (2001) Nepovinné rozjímání. Ústí nad Labem, AOS Publishing.
