2.listopad - dušičky
Vzpomínka na všechny zesnulé, , Svátek zesnulých, Památka zesnulých či lidově dušičky která připadá na 2. listopadu, je v římskokatolické církvi dnem liturgického roku, kdy se církev modlí za zemřelé.
Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici,. Památku věrných zemřelých zavedl roku 998 clunyjský opat Odilo († 1048), který se takto snažil čelit přetrvávajícím pohanským obřadům. Ve 13. století se tento zvyk rozšířil po celé západní církvi. V Aragonii začali kněží slavit v ten den tři mše za zemřelé; tento zvyk potvrdil papež Benedikt XIV. (1748) a rozšířil pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe. V roce 1915 Benedikt XV. toto dovolení rozšířil pro celou církev.
Během tohoto dne či období je zvykem v zemích s křesťanskou tradicí navštívit hřbitov a rodinný hrob a rozsvítit na něm svíčku či položit živé květiny, což má symbolizovat víru ve věčný život a demonstrovat přesvědčení, že život hrobem nekončí. Z tohoto hlediska jsou nevhodné papírové a umělé květiny. ] Bývá zvykem, že se na hřbitovech konají v hřbitovních kaplích, kostelech či jen u hlavního hřbitovního kříže bohoslužby slova či mše svaté. Na dušičky má také kněz povoleno stejně tak jako při pohřbech a zádušních mších nosit černé roucho ), ve kterém kněz prochází spolu s věřícími hřbitov a kropí svěcenou vodou hroby.
Památka věrných zemřelých se slaví den po slavnosti Všech svatých 1. listopadu. V České republice je vzpomínka na všechny naše zemřelé vedle Vánoc největším společně prožívaným dnem, který věřící i nevěřící spolu „slaví“
Zpracováno dle Wikipedie na internetu[
