Legenda o vzniku hořických trubiček

   Tradice výroby hořických trubiček v malebném podkrkonošském městě se udržuje již více než dvě staletí, je to tajemství, které patří mezi rodinné poklady, jež se tu dědí z pokolení na pokolení.

    Legenda praví, že počátky hořických trubiček spadají do roku 1812. Po neúspěchu Napoleonova ruského tažení se rozptýlené trosky jeho kdysi gigantické armády pohybovaly i kolem Hořic. Několik francouzských vojáků se ocitlo přímo v Hořicích. S podkrkonošskou pohostinností se jim dostalo vlídného přijetí a pečlivého ošetření. Jedna z hořických sousedek měla v péči těžkého pacienta, traduje se, že samotného osobního kuchaře císaře Napoleona. Nemaje jiných prostředků, jak by se odvděčil za všechnu péči,  svěřil ji cenné tajemství výroby Napoleonovy oblíbené pochoutky.

    Jak čas ukázal, šlo o odměnu vpravdě královskou. Sousedka přijala vojákovu pozornost a tento zajímavý kuchařský recept zkoušela nejdříve pro svou potřebu. Tajemství výroby takové delikatesy se však dlouho neutajilo. Trubičky se záhy staly v Hořicích populárním a nezbytným doplňkem každé sváteční tabule. Jejich pověst se brzy rozšířila i za hranice města a už před sto lety se vyvážely do dalekého zámoří

     Od roku  2007 jsou nositelem Chráněného zeměpisného označení zavedeného v EU, jehož cílem je chránit tradiční regionální zemědělské a potravinářské produkty a zamezit používání historicky zavedených názvu, které se původe, liší od  původních. Znamená to, že trubičky se mohou vyrábět pouze v Hořicích a musí se stáčet ručně.

čerpáno z textu na obalu výrobku Petráčkovy hořické trubičky a z www.horicke-trubicky.eu