Vánoční stromek
Dle wikipedie
je ozdobený strom, který je jedním ze symbolů Vánoc. Tradice zdobení stromku pochází z území dnešního Německa a původně byl ozdoben jablky, ořechy a jinými potravinami. V 18. století se přidala tradice zdobení hořícími svíčkami, které byly po nástupu elektrifikace nahrazeny vánočním osvětlením. V domácnostech se zdobí malé stromky, které mohou být také nahrazeny umělými stromky, zatímco ve městech se staví velké vánoční stromy v průběhu adventu.
Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. Ozdobené větve rozdávali i koledníci. Podle tradice a taky podle první zmínky se stromek také zavěšoval nad štědrovečerní stůl, ovšem špičkou dolů. Takže můžeme říci, že dnešní stromeček je moderní.
Tradice zdobení stromku, jak ji známe dnes, pochází z německých měst. Zpočátku nebyl zdoben svícemi. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. Nejdříve bychom jej našli v cechovních a řemeslnických domech. Do soukromých prostor začal pronikat až v polovině 17. století. Německé prostředí opouští v 19. století. Ujímá se nejprve ve městech, poté na venkově, většinou ho přijímají dříve protestanti než katolíci.
Katolická církev považovala zpočátku zdobení stromů za pohanský zvyk. V mnohém měla pravdu. Germánské kmeny prý tak kdysi o zimním slunovratu uctívaly boha Wotana. Podobně i Keltové ozdobenými stromky či větvemi uctívali boha Slunce
Živě rostoucí stromy jsou zdobeny i v současnosti – za nejvyšší vánoční živý strom je považován několik staletí starý eukalyptový strom, rostoucí ve Styx Valley v Tasmánii, měřící úctyhodných 84 m. Aktivisté z Japonska, Austrálie a Kanady se jej snažili zachránit před těžbou dřeva a na nějaký čas se stal jejich domovem, 17. prosince 2003 jej vánočně ozdobili více než 3000 solárními světly.
V Česku nemá vánoční stromek dlouhou tradici. Poprvé jej postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku Šilboch. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách.
Na vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, ale kupující o ně nejevili příliš veliký zájem. Více se ujaly živé stromečky, smrčky, jedličky nebo májky ozdobené sladkým pečivem, perníkem a zdejším ovocem jablky nebo hruškami, mandlemi či rozinkami.
Zřejmě roku 1860 se na stromečku v Čechách poprvé rozsvítily lojové svíčky.
Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev.
Lidé doma mívají obvykle borovice, jedle, smrky nebo umělé stromky.
Na náměstí ve městech se často umísťují velké vánoční stromy. Poprvé tento byl Strom republiky postaven na brněnském Náměstí svobody spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. Pohnula ho k tomu událost, kdy s přáteli nalezli v zimě, v roce 1919, v bílovickém lese, prochladlé děvčátko. Tento prožitek ho zasáhl natolik, že se o vánocích v roce 1924 rozhodl vztyčit na náměstí strom, a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem
Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromů byl 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské Svatopetrské náměstí. Vánoční smrk na pražském Staroměstském náměstí spadl a zranil čtyři lidi 6. prosince 2003. Rovněž rozšířené je vánoční zdobení živě rostoucích stromů. Nejvyššími živě rostoucími vánočně ozdobenými stromy v Česku jsou smrk v Mladkově 30,57 m (k 1. 12. 2013)[5], smrk na Kvildě 26,5 m, smrk ve Valašské Bystřici 24,75 m, smrk ve Žďáru nad Sázavou 22,47 m a smrk v Postoloprtech 20,46 Tradice vánočních stromů v Bílém domě (USA, Washington) sahá podle některých zdrojů do poloviny 19. století, podle jiných na jeho konec. O výzdobu se stará první dáma. Od roku 1961 bývá výzdoba stromku vždy nějak tematicky zaměřená.
,
