Bůh přichází v mnoha podobách
Každý večer zbožná rodina usedala k večeři a modlila se nad jídlem. Otec vždy uzavřel modlitbu tím, že požádal Boha, aby přišel ke stolu jako host rodiny a požehnal jim jídlo. Každý večer otec uzavíral modlitbu stejnými slovy, než se mohli pustit do večeře. Mladý syn každý večer pozorně poslouchal tuto modlitbu.
Jednoho dne se chlapec zeptal otce: „Proč každý večer žádáš Boha, aby přišel, přestože nikdy nepřichází,“
Otec neměl žádnou odpověď, ale podařilo se mu říct: „Synu budeme čekat dál. Jsem si jistý, že Bůh každý večer slyší naše pozvání.“
Syn se zeptal: „Otče, jestliže opravdu očekáváš, že Bůh přijde na večeři, jak to, že pro něho nikdy nenachystáš místo u stolu?“
Otce uvedlo synovo bystré pozorování a otázky do rozpaků. Aby zastavil jeho další vyptávání, připravil u stolu místo pro Boha. Nachystal krásné stříbrné nádobí, talíř, ubrousek a sklenici. Jakmile dokončil prostírání, někdo zaklepal na dveře. Chlapec byl celý rozrušený, domníval se, že by to mohl být Bůh.
Když se dveře otevřely, zjistil, že ve dveřích stojí malý bezprizorný chlapec. Třásl se, protože venku mrzlo. Syn byl nejdříve vystrašen, protože očekával, že uvidí Boha. Ale pak se na okamžik zamyslel a řekl:“ Myslím si, že Bůh dnes nemohl přijít, a tak poslal místo sebe tohoto chlapce. Pojď dál.“ A posadil chlapce na prázdné místo u stolu určené pro Boha.
Tento příběh je připomínkou, že nikdy nevíme, v jaké podobě k nám Bůh přijde. Mnozí chtějí sloužit Bohu pouze přímo. Neuvědomují si, že sloužit božímu stvoření je také boží práce. Každý den nám život poskytuje příležitost k pomoci druhým. Když pomáháme. Pomáháme božím dětem. My všichni jsme součástí Boha. Jestliže někoho odmítneme, odmítáme jedno z božích dětí. Jak můžeme očekávat, že s námi bude Bůh spokojen, pokud nepomůžeme jednomu z jeho tvorů?
Svatí a učitelé jsou vzory nesobecké pomoci. Obětují svůj život pro druhé. Občas se zastavují v činnosti, kterou se právě zabývají, aby se postarali o potřeby druhých. Jsou aktivní součástí svých komunit, poskytují pomoc každému, kdo k nim přijde
Duchovnost nikdy nevylučuje pomoc druhým. Je naopak citlivá a naladěná na potřeby druhých. Jak řekl velký básník a svatý Sant Darshan Singht Maharaj:
Jsme v duchovním spojení s Měsícem a hvězdami, ale nedostali jsme se k srdci našeho souseda.
Když se snažíme pomocí meditace dosáhnout pokroku v duchovnosti, měli bychom začít rozšiřovat svá srdce a zahrnout do jedné rodiny veškerá stvoření. Zjistíme, že bez toho, že bychom oplátkou chtěli něco pro sebe, začneme sloužit ze svého vlastního srdce. Jakmile to uděláme, objevíme, že na nás Bůh skutečně sesílá své potěšení.
RAJINDER SINGH – PERLY MOUDROSTI
Pro jiné životy a spirituality
