Na své místo
Bruno Ferraro
Starý poustevník Šebestián se chodíval modlit do kostelíka stojícího o samocen
na vrcholu hory.
Uctívala se tam socha ukřižovaného Krista, které se příznačně říkalo
„Milostiplný Kristus“. Lidé z celého okolí k němu chodili prosit o milosti a o
pomoc.Starý Šebestián se rozhodl, že Krista také poprosí o nějakou milost. Tak poklekl
před sochu a modlil se: „Pane, chci s tebou trpět. Dovol mi, ať můžu být já na
tvém místě. Já chci být na kříži místo tebe.“
V tichosti a s pohledem upřeným na kříž čekal na odpověď.Ukřižovaný náhle pohnul rty a řekl: „Příteli, přijímám tvou touhu, ale pod jednou podmínkou – ať se děje cokoliv, ať cokoli uvidíš, nesmíš promluvit.“
„Slibuji ti to, Pane.“
Nikdo z věřících si nevšiml, že na kříži teď visí Šebestián, se kterým si Pán vyměnil místo.
Zbožní lidé dál přicházeli v zástupech a prosili o milost a Šebestián podle svého slibu mlčel. Až jednou…Přišel jeden bohatý muž, pomodlil se, a když odcházel, zapomněl na schůdku tašku plnou zlatých mincí. Šebestián to viděl, ale zůstal zticha. Nepromluvil ani o hodinu později, když přišel jakýsi chudák, který nemohl uvěřit takovému štěstí, popadl tašku a zmizel. Šebestián neotevřel ústa, ani když před ním poklekl mladík a prosil ho o ochranu na dlouhé cestě po moři. Ale nedokázal se udržet, když viděl boháče, který přiběhl zpátky do kostela o obvinil mladíka, že mu tu tašku ukradl, a volal, ať ho hned zavřou do vězení.
Tehdy zaburácel: „Nechte toho!“
Všichni se s úžasem otočili a uviděli, že to promluvil ukřižovaný.
Šebestián vysvětlil, jak to všechno bylo. Boháč se tedy rozběhl za chudákem. Mladík rychle odešel do přístavu, aby nezmeškal loď. Když v kostele už nikdo nezůstal, přišel Kristus k Šebestiánovi a vyčinil mu.„Sestup z kříže. Nejsi hoden být na mém místě. Nedokázal jsi mlčet.“
„Ale Pane,“ bránil se zmateně Šebestián. „To jsem měl dopustit takovou nespravedlnost?“
„Ty nevíš,“ odpověděl Pán, „že boháč měl o ty peníze přijít, protože s nimi zamýšlel pěknou lotrovinu. Naopak chudák ty peníze moc potřeboval. A kdyby toho chlapce zadrželi biřici, zmeškal by loď, ale za chránil by si život, protože
právě teď se jeho loď potápí na otevřeném moři.“
z knihy Bruno Ferraro Další příběhy pro potěchu duše