Jiří Žáček Život je boj

Učený spor

Knihy v knihovně se pustily do učeného sporu.
    „Nejdůležitější je všechno pojmenovat",  pravila encyklopedie. „ Jako to umím já."
     „Nejdůležitější je poznat minulost," nechal se slyšet historický spis, „abychom se z ni mohli poučit,"
     „Nejdůležitější jsou velké myšlenky," ozval se filozofický traktát. „Velké myšlenky pohánějí svět."
     „Svět pohání láska, namítla knížka milostné lyriky." a já jsem plná lásky,
     „Nejdůležitější je pevná víra, "pronesla přísně modlitební knížka, "jenom  ten kdo věří , bude spasen.!"
     „Jen se tak nenaparujte, laureáti," usmál se slabikář.“ Kde by jste byli, nebýt mně?"


Dar touhy


Bůh stvořil člověka a zálibně si ho prohlížel. Vtom se objevil ďábel, odkašlal si a pochvalně pronesl:

„Roztomilý majstrštyk, Hospodine. Ale něco mu přece jenom chybí. Bloumá od ničeho k ničemu, ni ho nenadchne, nic ho nevzruší. Probuď v člověku touhu, pak bude dokonalý.“

„Ano, touhu, “ zaradoval se Bůh. „ aby mohl toužit po kráse, po lásce, po spravedlnosti.“

A Bůh v člověku probudil touhu.

„Bravo,“ zatleskal ďábel a v duchu si blahořečil. Dobře věděl, že touha je bezbřehá a že člověk bude toužit nejenom po kráse, lásce, pravdě a spravedlnosti, ale i po slávě, po hříchu, po moci, po mamonu a po pomstě. Věděl, že od té chvíle už nemusí hnout ani prstem, neboť stejně jako ráj, i spolehlivě fungující peklo si stvoří lidé sami.

Ze sbírky Život je boj